V roce 1868 umírá Karel Chotek, majitel nedalekého zámku ve Velkém Březně. S jeho smrtí vyvstává potřeba vybudovat na panství důstojné místo jeho posledního odpočinku. Z tohoto důvodu jeho žena, hraběnka Marie Chotková, roz. Berchtoldová, oslovuje známého východočeského architekta a stavitele Františka Schmoranze staršího s žádostí o návrh rodinné hrobky. Hrobka byla postavena roku 1869 pár měsíců po smrti Karla Chotka. Do hrobky byli postupně pochováváni všichni členové velkobřezenské větve Chotků. V roce 1945 bylo v hrobce pochováno pravděpodobně 13 až 14 osob, ostatky Huga Nostitz-Rienecka byly po exhumaci a převozu nejspíše uloženy pod podlahou hrobky v menší rakvi. Totéž by mohlo platit v případě Terezie Chotkové, která zemřela ve 4 měsících věku. Jako poslední byla do hrobky uložena k poslednímu dopočinku Marie Nostitz Rieneck (roz. Chotková) v roce 1943.

Hrobka sloužila svému účelu až do sedmdesátých let 20. století, kdy byly ostatky, ve snaze ochránit je před vandaly, převezeny nejprve do Benešova nad Ploučnicí na zámek (podle kastelána zámku Benešov v počtu 6 až 10 rakví), poté byly na přelomu 80. a 90. let, na přání hraběnky Schönbornové, přemístěny do nové hrobky na starém litoměřickém hřbitově. Pouze ostatky Ady Chotkové byly uloženy do samostatné hrobky, která je v kněžské části hřbitova, kousek od ostatních. Zapomenutí Chotkové tam dnes odpočívají v malé, prosté, latinsky označené hrobce kousek od původního hrobu Karla Hynka Máchy.

V současné době je hrobka postupně opravována a díky snaze řady místních dárců byly opraveny i historické vitráže. Hrobka bývá pravidelně otevřena na Noc kostelů, kdy se Vám dostane poutavého vyprávění spojeného s neopakovatelnou atmosférou místa posledního odpočinku rodu Chotků.